Amarylis 'Hercules'

Detailní popis produktu

Hvězdník 'Hercules' - hybridní cibulovina z čeledi amarylkovitých, navazující na druhy původem z Jižní Ameriky. Kultivar 'Hercules' je dlouhodobě pěstovaný velkokvětý typ ze skupiny Galaxy, ceněný pro vyrovnaný růst a pevné stvoly. Z cibule vyrůstají řemenovité, leskle zelené listy a květní stvol vysoký zhruba 50–60 cm. Na jeho vrcholu se skládá okolík velkých, nálevkovitých květů o průměru přibližně 18–20 cm, v karmínově růžových tónech s jemným bílým žilkováním a často i světlejším, mírně nazelenalým hrdlem. Povrch plátků bývá sametově lesklý a prašníky bývají barevně sladěné s okvětím. U vyzrálých cibulí se objevují 2–3 stvoly a na každém se otevírá přibližně 4–6 květů postupně, což prodlužuje dobu dekorativnosti v interiéru. Vhodný je i pro řez, stvoly bývají silné a ve váze drží tvar. Rostlina obvykle výrazně nevoní. Cibule obsahuje alkaloidy, proto je vhodné zabránit požití domácími zvířaty a dětmi.

Pěstování: Vysazuje se od září do ledna do květináče jen mírně většího, než je jejich průměr, přičemž horní třetina cibule zůstává nad povrchem. Vhodný je propustný substrát pro cibuloviny s drenáží, ideálně s příměsí písku, s reakcí přibližně pH 6,0–7,0. Do vyrašení se udržuje střídmá zálivka a voda se vede spíše ke stěně nádoby, aby krček cibule dlouhodobě nezůstával mokrý. Po nárůstu stvolu se zálivka zvýší a vyžaduje se velmi světlé stanoviště, ideálně s několika hodinami slunce denně, při teplotě zhruba 22–25 °C. Kvetení nastupuje obvykle 6–10 týdnů po výsadbě, často mezi 6. a 8. týdnem, v chladnější místnosti kolem 16–18 °C květy vydrží déle a stvol se méně vytahuje. Po odkvětu se stvol odstraní a rostlina se pěstuje na list, aby cibule doplnila zásoby, přibližně 1× za 10–14 dní se přidává vyvážené hnojivo. Letnění v polostínu prospívá, doporučuje se vyhnout vytrvalému dešti a přímému polednímu úpalu. Ke konci léta se zálivka postupně omezuje, listy zatahují a cibule přechází do suchého klidu při 10–15 °C na 8–10 týdnů, přičemž přesazení do čerstvého substrátu se osvědčuje každé 2–3 roky. Mráz pod 0 °C cibule poškozuje, proto se venku nepřezimuje. Cibule lze vysadit i do volné půdy po odeznění posledních mrazíků, v tomto případě se kvetení obvykle posouvá zhruba na červenec, na zimu se však cibule vyjímají a ukládají na suchém místě. Rizikem pěstování bývá přemokření a následná hniloba, dále červená spála hvězdníků a škůdci jako vlnatky, třásněnky a svilušky, zejména při suchém vzduchu, pravidelná kontrola listů pomáhá včas zachytit napadení.

Více na: Návod na pěstování cibulovin