Japonská azalka 'Aghadir'

Detailní popis produktu

Japonská azalka 'Aghadir' - stálezelený kultivar ze skupiny Azalea japonica, odvozené od druhů pocházejících z horských oblastí Japonska a okolí. V přírodě rostou tyto azalky v podrostu kyselých lesů, tomu odpovídá i jejich nárok na humózní půdu a lehký stín. 'Aghadir' tvoří nízký keř s jemnými, hustě větvenými výhony, které se rozkládají spíše do šířky. V našich podmínkách zahrad dorůstá přibližně 0,6 m výšky a 0,8 až 1 m šířky. Listy jsou drobné, úzce eliptické, kožovité, sytě zelené, často přetrvávají na větvích i přes zimu, pouze část může v chladnějších oblastech opadnout. Na koncích loňských výhonů se v květnu a na začátku června vytvářejí shluky nálevkovitých květů oranžově červeného odstínu, které při chladném jarním počasí vydrží na keři delší dobu. Při vhodném stanovišti je kvetení každoroční a na malém keři působí velmi soustředěně. Japonské azalky jsou ceněné jako doprovodné dřeviny do vřesovišť, před vyšší rododendrony, k okrajům keřových skupin i do menších předzahrádek, kde poskytují čistou barevnou plochu. Vzhledem k obsahu toxických látek v rodu Rhododendron není vhodné zařazovat je do jedlých výsadeb ani do výběhů pro domácí zvířata.

Azalka patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Kristýna| Revize: 10.12. 2025

Více na: Návod na pěstování rododendronů