Japonská azalka 'Geisha Purple'

Detailní popis produktu

Japonská azalka 'Geisha Purple' - syn. 'Hiroco'. Patří mezi nízké hybridy se stálezeleným až poloopadavým olistěním. Kultivar pochází ze šlechtění Arends a řadí se do známé skupiny Kirishima azalek, u nichž se spojuje kompaktní růst s bohatým jarním kvetením. Keř vytváří hustý, polokulovitý habitus, v dospělosti mívá výšku okolo 50–60 cm a šířku 60–80 cm, starší rostliny mohou tvořit širší polštáře. Listy jsou drobné, kožovité, oválné, temně zelené, na chráněných stanovištích zůstávají většinou na větvích i přes zimu. V květnu až na počátku června se větve pokrývají nálevkovitými květy o průměru přibližně 2,5–3,5 cm, nesoucí jemnou až sytější růžovofialovou barvu. Květy se často shlukují do krátkých okolíků, díky čemuž působí celý keř jako souvislá barevná plocha a láká včely i čmeláky. Nízký vzrůst a stálá barva listů předurčují tento kultivar do vřesovišť, na okraje rododendronových záhonů, do skalek i jako solitér v nádobách. Ve skupinových výsadbách se dobře kombinuje s vřesy a vřesovci, stálezelenými travami, zakrslými rododendrony nebo kapradinami, které podpoří dojem lesního podrostu.

Azalka patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Kristýna| Revize: 10.12. 2025

Více na: Návod na pěstování rododendronů