Japonská azalka 'Georg Arends'

Detailní popis produktu

Japonská azalka 'Georg Arends' - patří mezi klasické kultivary vzniklé v severní Evropě, kde se dlouhodobě šlechtí azalky pro vyšší mrazuvzdornost a spolehlivé kvetení v zahradách s chladnější zimou. Keř náleží k hybridům přirozeně se vázaným na kyselé, humózní půdy v podrostu horských lesů východní Asie. V zahradní kultuře vytváří hustý, mírně rozkladitý habitus s výškou přibližně 0,8–1 m a šířkou kolem 1–1,2 m. Listy jsou drobné, vejčité, leskle zelené, na rubu jemně šedavé, při tuhých zimách část olistění opadává, na chráněných místech však keř působí celoročně zeleně. Květy se otevírají hlavně v květnu, některé zdroje uvádějí kvetení až do začátku června. Mají nálevkovitý tvar a průměr až okolo 6–7 cm, zbarvení je jasně růžové až purpurově červené s hnědočervenou kresbou na horním plátku. Při vhodném stanovišti a pravidelné zálivce je keř v době květu výrazným akcentem v rododendronových výsadbách. Hodí se jako vyšší prvek do vřesovišť, k okrajům jehličnanů nebo jako nápadnější solitér v předzahrádkách.

Azalka patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Kristýna| Revize: 10.12. 2025

Více na: Návod na pěstování rododendronů