Japonská azalka 'Kermesina Rose' Rhododendron obtusum 'Kermesina Rose'

Detailní popis produktu

Japonská azalka 'Kermesina Rose' - kultivar je oblíbenou mutací klasického kultivaru 'Kermesina' a vykazuje mimořádně stabilní vlastnosti, pro které je ceněn v evropských školkách již po mnoho desetiletí. Rostlina tvoří husté, bohatě rozvětvené, ploše kulovité keříky, jež v dospělosti, zhruba po deseti letech, dosahují výšky 60 až 80 cm a šířky kolem 80 až 100 cm. Listy jsou drobné, eliptické až obvejčité, 2 až 3 cm dlouhé, tmavě zelené s lesklým kožovitým povrchem. Během chladného podzimního období se část listů barví do vínových a bronzových tónů a opadává, zatímco vnitřní olistění zůstává na keři po celou zimu. V průběhu května se z terminálních pupenů rozvíjejí stovky drobných, široce nálevkovitých květů o průměru 2 až 3 cm. Korunní lístky nesou sytě jasně růžovou barvu, která je po okrajích lemována čistě bílým proužkem, což vytváří unikátní dvoubarevný kontrast. Květy jsou bez vůně, avšak jejich extrémní hustota zcela zakrývá listy a vytváří monolitickou barevnou plochu. V zahradní architektuře se kultivar uplatňuje jako klíčový prvek vřesovišť, asijsky laděných zahrad, stinných skalek nebo v popředí rododendronových skupin, kde výborně kontrastuje s jehličnany, dlužichami či kapradinami.

Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší Rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) , a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června – odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.

Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.

Autor: Nikol | Revize: 2.6. 2026