Japonská azalka 'Madame van Hecke'
Kód: 88346.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Japonská azalka 'Madame van Hecke' - patří mezi tradiční kultivary japonských azalek, ceněné pro kompaktní habitus a spolehlivé jarní kvetení. Pochází ze zahradnických šlechtění skupiny Satsuki, kde se dlouhodobě využívají kříženci nízkých, hustých azalek s jemnou texturou listů. Keř dorůstá přibližně 50-70 cm výšky a podobné šířky. Tvoří hustou polokulovitou korunu se stálezelenými, drobnými, tmavě zelenými listy. V květnu rozkvétají růžové pětilisté květy střední velikosti s jemným kreslením v hrdle. Květy se objevují v krátkých shlucích na koncích letorostů a díky hustému větvení vytvářejí souvislý barevný povrch. Rostlina se uplatňuje ve vřesovištních výsadbách, jako lemová dřevina nebo v nádobách na terasách. V kombinacích ladí s pierisy, kapradinami, nízkými borovicemi či stínomilnými trvalkami.
Patří do stejné skupiny jako o mnohem větší rododendrony. Na rozdíl od nich, jsou azalky menší (i když najdou se i větší jedinci) a některé kultivary na podzim částečně nebo zcela opadávají. Zatímco rododendrony mají květy spíše ve tvaru zvonku, květy azalky připomínají tvarem trychtýř. Pro ty, kteří nemají příliš mnoho místa jsou naprosto ideální azalky japonské, které se spíše než do výšky rozrůstají do šířky. Většina azalek preferuje částečné slunce, či polostín (přímé slunce může způsobit úpal, příliš málo světla zase způsobuje vytahování větví a květů). Kvetou od května do června - odkvetlé květy opatrně vylamujeme, aby dál keř nevyčerpávaly.
Pěstování: Rostlina nejlépe prospívá v polostínu, kde je chráněna před prudkým letním sluncem a zimním vysušujícím větrem. Půda má být kyselá s pH 4,5-5,5, humózní a dobře propustná, aby byl kořenový systém rovnoměrně zásoben vláhou, ale zároveň nedocházelo k přemokření. Při výsadbě je vhodné zapracovat rašelinu nebo specializovaný vřesovištní substrát, který udrží stabilní vlhkost a zlepší vzdušnost půdy. Povrch lze zakrýt mulčem z jemné borky nebo listovky, čímž se omezí výkyvy teplot a vysychání. Zálivka má být pravidelná, zejména v období zakořeňování a během suchých týdnů. Vhodná je měkká voda, která nenarušuje kyselost půdy. Přihnojování se provádí hnojivy určenými pro rododendrony, a to v jarním období, kdy rostlina aktivně roste. Řez nebývá nutný, protože rostlina udržuje kompaktní tvar přirozeně, po odkvětu je však možné odstranit zaschlé květy, což podpoří tvorbu pupenů pro příští rok. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně -20 °C, mladé rostliny snášejí zimu lépe při lehkém zakrytí chvojím. Choroby se objevují hlavně při dlouhodobém zamokření nebo v těžké, nepropustné půdě, proto je důležitá kvalitní drenáž. Pro vytvoření nízkého porostu se používá 5-7 rostlin na m². Výsadba je možná od března do října, kvetení probíhá v květnu.
Autor: Jana | Revize: 11.12.2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.