Proto, abychom měli krásně vzrostlé jahodníky, s pravidelnou úrodou, musíme věnovat pozornost přípravě půdy před samotnou výsadbou, následnému přihnojování a také zálivce. Pro správnou přípravu je tedy vhodné si rozmyslet, ve kterém období, zda na jaře nebo na podzim, se chystáme rostliny vysazovat. Důležitý je také výběr sazenic. Pro jarní výsadbu si lze totiž vybrat i tzv. frigo sadbu, tedy sadbu, která se vyjme ze země již v průběhu prosince, kořeny se zabalí do folie a uloží se do chladícího boxu. Její výhodou je to, ač vypadá velmi nevábně, že po výsadbě se velmi dobře a rychle rozrůstá, má snížené nároky na zálivku, lze jí vysazovat i při vyšších teplotách a hlavně - ještě tentýž rok sklízíte první plody.
Výsadba a substrát:
Jahodníkům svědčí mírně kyselé prostředí, proto je vhodné do místa výsadby zavčasu přimíchat rašelinový substrát a promísit jej se stávající zeminou. Pokud víme již na podzim, že nás čeká jarní výsadba, můžeme místo připravit tím, že zapravíme dobře odleželý hnůj, či kompost. Pakliže jsme toto nestihli, lze zapracovat kompost (hnůj ne) ještě dva až tři týdny před samotnou jarní výsadbou. Důležité je přidat i základní hnojiva, typu Cererit a NPK. Vyhneme se hnojivům s obsahem chlóru, který jahodníkům nesvědčí.
Jako výhodné se také jeví pěstování rostlin na černé netkané textilii, která zadržuje teplo a vlhkost, a zmírňuje tak potřebu zálivky a zároveň zabraňuje tvorbě plevelů. Nicméně v tomto případě musíme počítat s tím, že odnože samy nezakoření (nedostanou se skrz folii) a my je tak musíme odebírat a přesazovat.
Vysazujeme je ve sponu 0,25-0,3mx1m.
Zálivka:
Jahodníky vyžadují vydatnější a méně častou zálivku. Časté, ale "mělké" zalévání, nebo naopak neustávající deště jim nesvědčí. Zemina by celkově neměla nikdy vyschnout.
Hnojení:
Hnojíme na jaře před květem, lze využít běžně dostupná hnojiva určená přímo na jahody, nebo i granulovaný kravský hnůj. Při jeho použití si dáme pozor, aby se dávka nedostala na listy rostliny, a nepopálila je tak. Před hnojením rostlinu vždy důkladně zavlažíme.
Množení:
Jahodníky tvoří na konci léta dceřiné odnože. Ty mohou být až několik metrů dlouhé a může na nich být až několik nových rostlin. Vybereme dvě nejsilnější, které zasadíme a počkáme na jejich zakořenění. Ty pak lze vysadit na stanoviště.
Ochrana rostlin na zimu:
Na podzim a po sklizni nezapomeneme jahodníky neustále zalévat, odstraňovat plevel a celkově o ně pečovat. Odstraníme poškozené a zaschlé listy, již nepřihnojujeme. V chladnějších oblastech lze rostliny přikrýt vhodnou folií nebo chvojím.
Choroby a škůdci:
Nejčastěji se setkáváme s plísní šedou, kdy zdrojem nákazy jsou staré, napadené listy. Preventivně se lze bránit ještě před rozkvětem, a to použitím chemických přípravků typu Rovral apod. Pakliže se nám na špičkách listů tvoří fialové skvrny, které postupně nekrotizují a bělají, může to signalizovat bílou skvrnitost listů. V tomto případě si lze pomoci např. Dithanem, Kuprikolem, nebo Championem.
Autor: kolektiv Zahradnictví Spomyšl