Ostružiník arktický 'Betty Ashburner'
Kód: 131953.png?62ff4427)
.png?62ff4432)
.png?62ff443c)
.png?62ff4447)
Detailní popis produktu
Ostružiník arktický 'Betty Ashburner' - nízký, rozrůstavý půdopokryvný keřík z čeledi růžovitých. Na českém trhu se někdy uvádí jako Rubus arcticus 'Betty Ashburner', v evropských katalozích však častěji jako Rubus tricolor 'Betty Ashburner' nebo Rubus 'Betty Ashburner'. Rostlina je popisována jako zahradní hybrid s vazbou na druh Rubus tricolor z horských oblastí západní Číny a na plazivé „maliny“ okruhu Rubus calycinoides či Rubus rolfei z Tchaj-wanu. Dorůstá přibližně 30–60 cm a postupně se rozšiřuje na 1–3 m. Poléhavé výhony se při kontaktu se zeminou snadno zakořeňují, takže porost časem houstne. Listy jsou srdčité až mělce pětilaločné, na líci leskle zelené, výhony mohou být červenohnědé a jemně štětinaté. V červnu až červenci se objevují drobné bílé květy, často rozkvétající z narůžovělých poupat. Po odkvětu se mohou tvořit menší malinovitá souplodí v odstínech oranžové až červené, obvykle v srpnu až září. Plody jsou jedlé a aromatické spíše jemně, v kuchyni se hodí hlavně k přímé konzumaci nebo do směsí. V zahradě se uplatňuje na svazích, pod keři i ve větších nádobách, kde vytváří měkký zelený koberec. V mírných zimách zůstává částečně stálezelený.
Pěstování: Prospívají v hluboké, humózní, dobře propustné a mírně vlhké půdě bohaté na organickou hmotu, která nesmí být těžká ani dlouhodobě zamokřená. Nejvhodnější je slunné, teplé stanoviště chráněné před silným větrem, kde výhony dobře vyzrávají. Při výsadbě více rostlin se ponechává rozestup přibližně 2–3 metry podle vzrůstnosti odrůdy, aby se keře vzájemně nestínily a měly dostatek prostoru pro vedení dlouhých šlahounů. Zálivka má být pravidelná, zejména v období tvorby plodů a při delším suchu, přičemž přemokření je škodlivé. Hnojení se provádí od jara do podzimu organickými nebo minerálními hnojivy s vyšším podílem draslíku, čímž se podpoří růst a plodnost bez zbytečného bujení listové hmoty. Řez spočívá v odstraňování dvouletých výhonů po sklizni a v ponechávání omezeného počtu nejsilnějších letošních šlahounů, které se vyvazují k opoře. Slabé či přebytečné výhony se průběžně vyřezávají od jara do podzimu, aby se udržel vzdušný habitus keře. Ostružiny jsou spolehlivě mrazuvzdorné, a proto obvykle nevyžadují zimní ochranu.
Více na: Návod na pěstování ostružin
Autor: Nikol | Revize: 16.12.2025
Buďte první, kdo napíše příspěvek k této položce.
