Slivoň myrobalán Prunus cerasifera

Detailní popis produktu

Slivoň myrobalán - myrobalán nebo slivoň třešňová, pochází z oblasti jihovýchodní Evropy a západní Asie, kde roste na slunných svazích a okrajích lesů. Do střední Evropy byl zaveden již ve středověku a postupně se naturalizoval. Vytváří strom 5–8 m vysoký, s kulovitou až široce vejčitou korunou o šířce 3–5 m. Listy jsou vejčité, 4–7 cm dlouhé, jemně pilovité, svěže zelené. Květy se objevují velmi brzy, obvykle v březnu až dubnu před olistěním, jednotlivě nebo po dvou, bílé, o průměru kolem 2 cm, jemně vonné a atraktivní pro opylovače. Plody jsou kulovité peckovice o průměru 2–3 cm, barva kolísá od žluté po tmavě červenou podle typu. Dužnina je šťavnatá, sladkokyselá, obsahuje vitamin C, organické kyseliny a přírodní cukry. Konzumují se čerstvé, zpracovávají na kompoty, džemy nebo destiláty. Druh je částečně samosprašný, vyšší násadu plodů zajišťuje přítomnost jiných slivoní v okolí. Často se využívá jako podnož pro odrůdy rodu Prunus díky silnému kořenovému systému a toleranci k půdním podmínkám.

Pěstování: Prunus cerasifera je nenáročné. Vyhovuje jí plné slunce až lehký polostín, v zastínění méně kvete. Nejlépe roste v propustné, středně živné půdě s pH 6,0–7,5, snáší však i chudší a sušší stanoviště. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim. Doporučený rozestup při výsadbě do živého plotu činí 1–1,5 m. Strom je mrazuvzdorný do −30 °C, mladé výhony dobře vyzrávají. Řez se provádí po odkvětu nebo v létě, kdy se odstraňují zahušťující větve. Druh je obecně odolný, může být napadán mšicemi nebo moniliózou plodů při vlhkém létě. Snáší sucho lépe než většina kulturních slivoní. V menších zahradách se uplatňuje jako solitéra, v krajinářských výsadbách jako součást větrolamů a neformálních živých plotů.

Více na: Návod na pěstování slivoní

Autor: Lucie Š. | Revize: 11. 02. 2026