Vrbina tečkovaná ‘Alexander’ - Lysimachia punctata ‘Alexander’ Lysimachia punctata ‘Alexander’

Detailní popis produktu

Vrbina tečkovaná 'Alexander’ - okrasný kultivar vrbiny tečkované, vytrvalé trvalky z čeledi prvosenkovitých. Původní Lysimachia punctata pochází z jihovýchodní Evropy a západní Asie, kde roste na vlhčích loukách, v křovinách, podél cest a na světlých okrajích porostů. Kultivar 'Alexander' se pěstuje hlavně pro panašované listy a dlouhé letní kvetení. Tvoří vzpřímený trs vysoký přibližně 70–90 cm a široký 45–70 cm. Lodyhy jsou pevné, olistěné po celé délce a nesou vstřícné kopinaté až vejčité listy. Listy jsou zelené s krémově bílým až světle žlutým lemem, při rašení mohou mít růžový nádech. Od června do srpna se v paždí horních listů rozvíjejí miskovité až hvězdicovité květy široké přibližně 1,5–2 cm. Jsou sytě žluté, často s teplejším červenavým okem, a přitahují včely, čmeláky i motýly. Kultivar se hodí do vlhčích trvalkových záhonů, přírodních výsadeb, k jezírkům, na okraje dřevin a do míst, kde se má propojit světlý list s letním květem. Dobře ladí s kosatci, tužebníky, kakosty, vrbinami, bohyškami, čechravami, dlužichami, ostřicemi a jemnými travinami.

Pěstování: Volí se plné slunce až polostín. Na slunci kvete nejvíce, v polostínu si panašované listy déle drží svěžest a méně trpí přísuškem. Půda má být humózní, živná, propustná, rovnoměrně vlhká až vlhčí, bez dlouhodobého letního sucha. Vhodné pH je přibližně 6,0–7,5. Kontejnerované rostliny se vysazují od března do října. Ve skupinové výsadbě se používá 5–7 rostlin na m², s rozestupem 35–45 cm podle požadovaného zapojení. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka do zakořenění, starší trsy zvládnou krátký přísušek, ale v suchu méně kvetou a listy ztrácejí čistou kresbu. Mulč z listovky nebo kompostované kůry pomáhá držet vláhu a chladnější kořenovou zónu. Hnojení je mírné, na jaře postačí kompost nebo organické hnojivo pro trvalky. Odkvetlé lodyhy se odstraňují pro čistší vzhled, celý trs se seřezává na podzim nebo brzy na jaře. Kultivar se může pomocí oddenků rozšiřovat, proto se v menších záhonech drží v určeném prostoru dělením trsů nebo odstraněním okrajových výhonů. Mrazuvzdornost dosahuje přibližně −30 °C. Možné potíže představují slimáci na mladých výhonech, mšice, skvrnitosti listů, padlí v suchu a hniloba při těžké přemokřené půdě. V nádobě potřebuje větší objem substrátu, drenáž, pravidelnou zálivku a polostinné umístění během horkých dnů. Na stanovištích s dostatkem vláhy vydrží na jednom místě řadu let, přičemž jarní dělení trsů obnovuje vitalitu a pomáhá udržet pravidelný tvar.

Autor: Kristýna | Revize: 25.06. 2026