Dřeviny se zemním balem se dají bezpečně sázet jen na jaře a na podzim. Se vzrostlými dřevinami se hůře manipuluje, a čím vyšší teploty během jara panují, tím obtížnější může výsadba být. Riziko poškození je kvůli proudění mízy v kůře vyšší, což omezuje manipulaci. Proto ideálním časem pro výsadbu je období vegetačního klidu po opadání listů.
Pokud přesto chcete vysadit velký strom mimo vhodné období, důrazně doporučujeme použít specializovanou firmu, která dokáže vysadit strom i v průběhu roku. S výběrem vhodné firmy Vám rádi poradíme.
Přeprava:
V období vegetačního klidu mohou být rostliny přepravovány na/v otevřeném dopravním prostředku – v bezlistém stavu nedochází k poškození dřevnatých částí nebo pupenů. Během vegetace (od rašení do opadu listů) musí být dřeviny chráněny proti „vyfoukání“. Rostliny je nutné přepravovat v uzavřeném dopravním prostředku (velké dodávky, kamiony). V případě jiného způsobu dopravy je nutné dřevinu zabalit do netkané textilie, plachty, strečové folie apod., aby se zabránilo poškození listů, či pupenů.
Doba výsadby:
Prostokořenné stromy a stromy se zemním balem je nutné zasadit v co nejkratší době po doručení. Pokud to není možné, musí být rostliny chráněny proti vyschnutí. Prostokořenné stromy chráníme okamžitě – odhalený kořenový systém zasychá v časovém horizontu několika hodin. Rostliny se zemním balem je nutné založit do písku/pilin/mulčovací kůry/štěpky nejpozději do 48 hodin a musí být udržovány vlhké. U kontejnerových a airpotových rostlin je možné provádět výsadbu celoročně; ovšem i zde je nutné před výsadbou udržovat bal v kontejneru či airpotu dostatečně zavlažený.
Výsadbová jáma:
Jedním z nejdůležitějších kroků při výsadbě dřevin je vykopání vhodné výsadbové jámy. V písčitých a středně těžkých půdách může být tvar libovolný – nejběžnější je kruhovitý. V těžkých nebo zhutněných půdách se doporučuje tvar hranatý nebo paprsčitý. Na nezhutněných stanovištích by průměr jámy měl být minimálně 1,5násobek průměru balu/ kontejneru. Je-li půda silně zhutněna je nutné provést prokypření a homogenizaci půdy v prokořenitelné vrstvě, tj přibližně do 1 metru hloubky. Při výsadbě stromu musí být po nakypření zajištěna prevence proti poklesu balu přiměřeným zhutněním. Stěny ani dno jámy nesmí být hladké – docházelo by ke stáčení kořenů; proto se musí před výsadbou zdrsnit a narušit.
Na zamokřených stanovištích je nezbytné rostlinám zajistit vhodnou drenáž. Na podmáčených půdách a místech s vysokým zamokřením, kde není možné odvést nadbytečnou vodu, lze před výsadbou navýšit terén a vysadit strom nad úroveň půdy „na kopeček“.
Před usazením rostliny je potřeba nejdříve pomocí latě změřit hloubku jámy a upravit ji tak, aby byla stejná jako výška balu. Dno může být vykopáno hlouběji kvůli provzdušnění, ale zemina musí být vrácena zpět a přiměřeně zhutněna, aby nedošlo k poklesu balu a zahrnutí kořenového krčku. Utopení kořenového krčku vede k dlouhodobému stresu a může vést až k úhynu rostliny.
Zálivka:
Strom má po výsadbě jen část svého původního kořenového systému, a proto není kvůli nedostatečnému prokořenění schopen přijímat dostatek vody ze svého okolí. Dřeviny jsou často vystavovány stresu v důsledku nerovnoměrného množství zálivky na trvalém stanovišti. Důležitou roli hraje také půdní typ, do kterého byl strom zasazen. Na lehčích písčitých půdách dojde k průsaku vody rychleji než na těžkých jílovitých. S obojím je nutné počítat při plánování povýsadbové zálivky.
Podzim je z hlediska vlhkosti a potřeby vody ideálním obdobím pro výsadbu. Po opadu listů nedochází k odparu a spotřeba vody je minimální; na rozdíl od horkých letních dní. Za příznivých podmínek dojde k rozvoji kořenového systému a strom následující rok lépe zvládá růst.
Při výsadbě v sušším období je doporučeno prolít výsadbovou jámu minimálně 50-100 l vody den před výsadbou. Při výsadbě zaléváme po zahrnutí ½ balu, a pak postupně až do zahrnutí balu. Poslední zálivka se aplikuje po vytvoření závlahové mísy. Cílem je, aby se netvořily vzduchové kapsy; při poklesu se půda doplní.
Závlahová mísa slouží k ochraně kořenového systému ve výsadbové jámě a v jeho bezprostředním okolí. Musí být vytvarovaná z půdy, ve které je dřevina vysazena, a to do výšky min. 10 cm. Vnitřek zamulčujeme – ideálně štěpkou. Závlahová mísa by měla minimálně v prvních dvou letech zabránit růstu plevelů a trávy.
Množství vody pro následnou zálivku je vzhledem k měnícímu se počasí nemožné předem určit. Půda by měla být vlhká, ale pokud se lepí, jedná se o nadbytek vody a je to pro strom nevhodné. Strom je tedy nutné pozorovat a zálivku upravit dle aktuálního počasí a půdního typu.
Kotvení stromů:
Kotvení vzrostlých stromů zabraňuje poškození kořenového systému pohybem nadzemní části, či následnému vyvrácení stromu.
Nadzemní způsob kotvení spočívá v umístění kůlů odpovídající velikosti do trojúhelníku a jejich spojením příčkami. Strom je k tomuto přichycen fixačními úvazy, přibližně 20 cm pod kosterní větví. K fixaci nikdy neslouží „kulaté“ úvazy (různá lana, provazy apod.). Kůly se zatloukají do dna výsadbové jámy ještě před zasypáním. Standardně se využívají kůly s průměrem 6-10 cm.
Podzemní způsob kotvení se využívá na místech, kde se z nějakého důvodu (např. estetického, či kvůli nadměrné výšce stromu) není vhodné kotvit kůly. Lze aplikovat pouze u pevných, nepoškozených balů, většinou v jílovitých nebo těžších půdách. Provedení tohoto typu kotvení je složitější a je vhodné jej konzultovat se znalou osobou.
Dalším způsobem je nadzemní kotvení pomocí úvazů, ale i toto je vhodné konzultovat v závislosti na vysazovaném stromě.
Kmen:
U vysazených dřevin, které jsou vystaveny přímému slunečnímu svitu může docházet k tzv. horní spále, případně k mrazovým trhlinám. Stromy vysazené ve volné krajině mohou zase být okusovány divokou zvěří.
Aby se zabránilo poškození kmene, využívají se výrazně bílé (barevnost může narušit estetiku daného místa) ochranné nátěry, které zabraňují ohřívání kmene, případně odpuzují zvěř. Výhodou nátěrů je jejich bezúdržbovost. S postupnou degradací nátěru si kmen zvyká na podmínky stanoviště.
Jako ochrana proti mechanickému poškození můžou sloužit různé kryty, které chrání patu kmene (zejména vůči sekačkám). Obalování kmene jutou se (kvůli nízké životnosti) již téměř nepoužívá.
Povýsadbový řez:
Cílem povýsadbového řezu je vyrovnat nepříznivý poměr mezi nadzemní a podzemní částí stromu. Způsob provedení řezu se odvíjí od vysazeného druhu, jeho stáří, způsobu pěstování a velikosti nadzemního balu ve kterém byl vysazen. Ke každému stromu je potřeba přistupovat individuálně a případný řez by měl být konzultován se znalou osobou.
Z všeobecných podmínek platí, že odstraníme:
- zlámané, nalomené větve, zaschlé čípky – věšáky (zbytky dřeva, které postupně zasychají a uhnívají)
- konkurenty terminálu, větve rostoucí dovnitř stromu (dle druhu)
- u kosterních větví nežádoucí tzv. dvojáky, trojáky“, větve křížící se, mířící dolů, případně do budov, nebo jiného nechtěného místa
- terminál, pokud chceme podpořit větvení, nebo „snížit“ terminální výhon (musí však být vyvázaný nový)
Při řízeném zkracování terminálu je vhodné se poradit se znalou osobou a nechat si vysvětlit následné kroky u vybraného jedince. Povýsadbový řez by neměl přesáhnout 20-30% odřezané hmoty.
Povýsadbová péče:
Výsadbou vzrostlých stromů začíná nutná povýsadbová péče, která pomůže rostlinám se snáze přizpůsobit novému místu. Tato odborná péče trvá přibližně dva až pět let v závislosti na druhu a velikosti stromu. Zahrnuje kontrolu stavu vysazených dřevin, zálivku, kontrolu kotvení, řez a ochranu proti škůdcům. Důležité je kontrolovat zemní vlhkost kolem balu po celé jeho hloubce.
Povýsadbový stres:
Všechny dřeviny jsou po přesazení vystaveny takzvanému povýsadbovému stresu, který je součástí adaptace na nové stanoviště. Čím větší dřevinu zvolíme, tím bude tato doba delší a rizika spojená s adaptací budou větší. U dřevin standardních velikostí (obvod kmene 10/12 – 18/20) trvá toto období nejčastěji dvě vegetační sezón, u vzrostlých jedinců je to až pět sezón. Stres ovlivňují také biotické podmínky (počasí), proto aklimatizační období nelze s přesností určit.
Po tuto dobu dřeviny rostou jen málo, až by se mohlo zdát, že stagnují. Ve skutečnosti investují energii do růstu kořenů. Opětovně začnou růst nad zemí někdy až po více letech. Každou abnormalitu je potřeba sledovat a konzultovat s odborníky, kteří zhodnotí její příčinu a navrhnou řešení.
Reklamace:
Při reklamaci musí zákazník poskytnout nezbytnou součinnost k přezkoumání skutečností, které prokážou správný technologický postup při výsadbě a správnou následnou údržbu.
Dodavatel nese odpovědnost za rostliny, které nejsou odolné proti mrazu do okamžiku předání zákazníkovi. Skrytá poškození ze zimy, která předcházela okamžiku dodání zboží, jsou považována za vady jen tehdy, pokud se objeví na stromech do 15. května roku, v němž bylo zboží dodáno.
V případě reklamace má dodavatel právo vyžádat si zápisy ve stavebním deníku nebo fotodokumentaci. Odběratel je povinen zboží při převzetí zkontrolovat a má právo požadovat výměnu zboží, pokud dodávka neodpovídá obsahu objednávky – pravost rodu, druhu, odrůdy, velikost a zdravotní stav, případně mechanické poškození v době přejímky. V případě, že odběratel své připomínky nemůže uplatnit při přebíraní zboží, musí reklamaci uplatnit do dvou dnů. Na pozdější reklamace se nebere zřetel
Zdroje: Málek a kol., 2022